Dovolenkuj se opatrně :)

Sedím na zahradě, slunce měkce hladí mou tvář a pozoruji, jak si mé děti hrají na trávníku. Jejich smích se nese vzduchem jako jemná melodie, a já si dovolím na chvíli uvolnit své myšlenky. Dovolenková atmosféra mě obklopuje – čas, kdy se můžeme všichni nadechnout, zpomalit a najít klid, který je v běžném životě často nedosažitelný.

Dívám se na ně, jak bezstarostně skáčou, běhají a vymýšlejí si vlastní hry. V jejich očích vidím tu čistotu a radost, která je pro dětství tak typická. Když je pozoruji, vzpomínám si na své vlastní dětství, na tu bezprostřednost a svobodu, která pro mě tehdy byla samozřejmostí. Ale jak jsem rostla, život se stal složitějším. Objevily se obavy, strachy a pochybnosti, které začaly zastiňovat tu jednoduchou radost, kterou jsem kdysi měla.

Přemýšlím nad tím, jak se k této čistotě mnohdy velmi pracně vracím. Jedním z největších darů, které mi život přinesl, byla práce s koňmi a hipoterapie. Pamatuji si na ten první okamžik, kdy jsem stála vedle koně – ta síla, klid a přítomnost, kterou vyzařoval, mě zasáhly hluboko do nitra. Nemusela jsem na něj nasednout, abych cítila jeho vliv. Stačilo být vedle něj, nechat se obklopit jeho energií, a najednou jsem pocítila zvláštní druh klidu, který jsem skoro zapomněla.

Často, když jsem v přítomnosti koní, cítím, jak ze mě opadává napětí. Jejich bioenergetické pole, které vědci konečně začínají zkoumat, skutečně ovlivňuje mé tělo i mysl. Cítím, jak mě harmonizuje, jak mi pomáhá propojit se s mým vnitřním zdrojem, a to mi dává sílu čelit každodenním výzvám s větším klidem a sebejistotou.

Někteří lidé si možná myslí, že hipoterapie je především o ježdění na koni, ale já vím, že je to mnohem víc. Pobyt v blízkosti koně mi často přináší jemnější a hlubší léčebný účinek, než samotné ježdění. Když stojím vedle koně, dýchám jeho vůni a cítím jeho teplo, připadám si, jako bych se vracela k něčemu prastarému, něčemu, co je hluboko zakořeněné v naší lidské podstatě.

Jak tak rozjímám, přemýšlím o tom, jaké štěstí mám, že mohu trávit čas s koňmi a jak moc mi to pomáhá zůstat v kontaktu se svým pramenem bytí. Zvláště teď, v době dovolené, kdy se vše kolem zdá být lehčí a volnější, vnímám tuto spojitost ještě intenzivněji. Je to, jako by mi dovolenkový čas dával prostor nejen k odpočinku, ale i k hlubokému vnitřnímu zkoumání. V tomto světle si uvědomuji, jak důležité je zůstat v kontaktu se svými emocemi a nebát se prozkoumat i ty části sebe, které jsou někdy zahalené stínem.

Mé děti dál bezstarostně skáčou po zahradě a užívají si letní bouřku. Jak příhodné k mému rozjímání, zkusit si užívat i časy, kdy se nám v životě zatáhne a nějaká ta bouřka přijde pročistit vzduch. Stejně jako ony, i já si musím dovolit čas od času se zastavit, zpomalit a být prostě jen přítomná. Ať už prostřednictvím dovolené, pobytu s koňmi nebo jen klidného večera pod hvězdným nebem – všechny tyto okamžiky mi pomáhají udržet rovnováhu a najít cestu k sobě samé. A když jsem sama v sobě ukotvená, mohu být lepší matkou, ženou, člověkem.